Gymnasium Jižní Město

Organizace výuky

Matematika je v prvním (4 hodiny týdně) a ve druhém ročníku (3 hodiny týdně) vyučována v rámci třídy. Od třetího do pátého ročníku se studenti dělí podle zájmu do skupin – výuky v maturitní skupině (4 hodiny týdně) se účastní studenti, kteří předpokládají, že budou chtít z matematiky maturovat, studovat ji na VŠ a chtějí se tímto předmětem zabývat na nejvyšší možné středoškolské úrovni. Matematickou skupinu (4 hodiny týdně) naplňují studenti, kteří z matematiky maturovat nechtějí, ale předpokládají, že dobré znalosti budou potřebovat k přijímacím zkouškám na vysokou školu a ke studiu na ní. Nematematická skupina (4 hodiny týdně) je určena pro studenty, kteří se matematikou, vzhledem ke svému zaměření, zabývat nechtějí. V šestém ročníku pokračuje ve výuce matematiky jen maturitní skupina – pětihodinová dotace je rozdělena mezi předmět a seminář.

Charakteristika a cíl předmětu matematika

Matematika rozvíjí logické a abstraktní myšlení studentů, vede je k myšlenkové samostatnosti a přispívá k jejich celkovému intelektuálnímu rozvoji. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojování strategie řešení úloh a problémů, v pěstování schopnosti aplikace.
Studenti získávají dovednost efektivně provádět operace s čísly (včetně využití kalkulátoru), poznávají důvody pro rozšiřování číselných oborů, učí se korektně a efektivně upravovat číselné i algebraické výrazy, řešit lineární a kvadratické rovnice a nerovnice a jejich soustavy včetně provádění diskusí jednodušších úloh s parametrem.
Významnou úlohu ve studiu matematiky hraje prohlubování pojmu proměnné, utváření funkčního, kombinatorického a pravděpodobnostního myšlení, stále důležitější se jeví výuka základů statistiky, zejména schopnost správné interpretace statistických dat.
Nezastupitelné místo ve studiu matematiky na gymnáziu má planimetrie a stereometrie, která vede studenty k rozvíjení geometrické představivosti, posiluje schopnost deduktivních úvah, rozvíjí dovednost přesného a estetického rýsování. V analytické geometrii se utváří a prohlubuje pochopení vztahu geometrie a na druhé straně aritmetiky a algebry.
Matematika vede studenty k intuitivnímu porozumění rozdílu mezi „konečným“ a „nekonečným“ při zavádění číselných oborů, v geometrii, při výuce o posloupnostech. Pojem limita objasní studentům základy infinitezimálního počtu.
Ve výuce se významně uplatňuje vztah k přírodovědným předmětů, vztah matematiky, informatiky a výpočetní techniky, geometrie a deskriptivní geometrie.

Cíle předmětu

Matematika v návaznosti na výuku na základní škole vytváří prostřednictvím postupného osvojování matematických pojmů, útvarů, operací a znaků předpoklady pro porozumění kvantitativním a prostorovým vztahům. Výuka matematiky podstatně ovlivňuje rozvoj abstraktního a exaktního myšlení studentů, učí logickému usuzování, vede k přesnosti ve vyjadřování, specifickým způsobem přispívá k formování volních rysů osobnosti (přesnost, vytrvalost, důslednost) a vytváří tak předpoklady pro porozumění a řešení praktických situací.
Matematika svojí deduktivní výstavbou rozvíjí logické myšlení studentů. Pojmy proměnná, výraz, rovnice, nerovnice, funkce apod. rozvíjí jejich abstraktní myšlení a přispívá k celkovému intelektuálnímu rozvoji. Matematika rovněž vede studenty k chápání intuitivního pojmu nekonečna, a to v limitě posloupnosti, limitě funkce a v rámci geometrie. Vzdělávací proces v matematice si klade tyto specifické cíle:

•  studenti získají vědomosti a zejména dovednosti z jednotlivých tematických celků;

•  studenti se naučí samostatně analyzovat texty úloh a řešit je, odhadovat, hodnotit a zdůvodňovat výsledky a vyhodnocovat různé způsoby řešení a jejich efektivitu;

•  studenti ovládnou jazyk matematiky a matematickou symboliku;

•  studenti se naučí přesně se vyjadřovat;

•  studenti pochopí roli induktivních a deduktivních postupů;

•  studenti pochopí a užijí logickou stavbu matematiky a osvojí si tak některé metody vědeckého myšlení;

•  studenti porozumí vzájemným vztahům mezi jednotlivými tématickými celky;

•  studenti se naučí matematizovat reálné situace a řešit problémy komplexního charakteru;

•  studenti se naučí aplikovat své znalosti a dovednosti i mimo matematiku;

•  studenti pochopí matematiku jako součást kultury;

•  studenti v souvislosti s předcházejícími cíli získají nebo posílí pozitivní rysy své osobnosti (pracovitost, přesnost, důslednost, sebekontrolu a odpovědnost, vytrvalost a schopnost překonávat překážky);

•  studenti se naučí získávat, sdělovat a třídit informace, číst a rozumět údajům v tabulkách a grafech a interpretovat je;

•  studenti pochopí kvantitativní vztahy v přírodních i společenských procesech;

•  studenti porozumí funkčním vztahům mezi kvantitativně měřitelnými jevy;

•  studenti jsou schopni aplikovat získané vědomosti a dovednosti;

•  studenti pochopí roli induktivních a deduktivních postupů, získají schopnost užít logickou stavbu matematiky, osvojí si některé metody vědeckého myšlení;

•  studenti akceptují matematiku jako součást kultury.